Kalendář
listopad 2017
  1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
13
14
15
16
17
18
19
20
21
22
23
24
25
26
27
28
29
30
 
Na dnešní den není ohlášena žádná událost.
Počítadlo přístupů
Jste návštěvník číslo
Kamery v okolí
Obsah tohoto bloku nyní nelze zobrazit.
Nebylo možné úspěšně načíst jeho obsah.
Doporučujeme zkontrolovat jeho nastavení v administraci bloků.
Dobrovolník

Klíčení
Sněhové informace

Orientace v přírodě



Orientace podle kompasu je docela snadná. Kompas se položí na vodorovný podklad (nejlépe na rozevřenou dlaň, není-li na blízku nic jiného), a tam, kam ukazuje modře zakalená špička kompasové střelky, tam je sever. Druhý konec střelky ukazuje k jihu. Kolmo vpravo od takto ukazující střelky je vždy východ, vlevo západ.

Orientace podle hodinek. Namíříme malou (tedy hodinovou) ručičku hodinek k Slunci. Úhel, který ručička svírá s dvanáctkou na ciferníku, rozpůlíme myšlenou přímkou nebo třeba i rovným stéblem, jež na hodinky přiložíme. Směr, který přímka či stéblo ukazuje, vede mezi Sluncem a dvanáctkou k jihu, na opačnou stranu pak k severu. Pamatujte si, že dopoledne půlíme úhel od malé ručičky vlevo, odpoledne vpravo! Zkuste si to několikrát a zapamatujete si to hravě a trvale.

Orientace podle mapy. Všechny dnes tištěné a používané mapy jsou kresleny tak, že na jejich horním okraji je vždy sever. Jestliže na mapě dovedeme ukázat místo, kde ve skutečnosti stojíme a někde v okolí vidíme nějaký význačný objekt (např. kostelík, nádraží, vesničku...) a najdeme tento objekt na mapě, otáčíme mapou tak, aby naše stanoviště na mapě a význačný objekt na mapě byly ve stejném směru s naším skutečným v terénu.

Orientace podle přírodních jevů a lidského díla. Osamělé stromy mívají kmen ze severní či severozápadní strany porostlý lišejníkem nebo mechem. Sníh se na jaře nejdéle udrží na stráních a v příkopech obrácených k severu. Pařezy stromů mají své kruhy ("léta") na severní straně hustší, na jihu řidší a větší (protože z jihu přichází ke stromu více slunečního tepla). Tento jev není vždy směrodatný, selhává v údolích, lesích aj., kde vlivem terénu přírodní vlivy na strom nepůsobí tak jako na rovině. Slunečnice se otáčejí za sluncem, i když je zamračeno. Mraveniště má sráznější spád k severní straně. kostely stojí věží či hlavním vchodem na západ, oltáře na východ. Včelíny směřují k jihu. V horských oblastech mají stromy vlivem větrů na severozápadní straně větve řidší a olámané.

Orientace podle slunce. Ráno je slunce přibližně na východě, v poledne na jihu a večer zhruba na západě. Přibližně v těchto hodinách můžeme světové strany stanovit takto: v 6 hodin ráno na východě, v 9 hodin na JV, ve 12 hodin na jihu, v 15 hodin na JZ a v 18 hodin na západě.

Orientace podle busoly. Busola je zdokonalený kompas. Kdybychom měli volit mezi busolou a kompasem, vždy je lepší rozhodnout se pro buzolu, protože jí lze změřit úhel mezi severem a přímkou, vedoucí k vytčenému cíli. Tento úhel se jmenuje azimut. Umožňuje jít k cíli bezpečně, bez uchýlení, a to i za tmy, v mlze a v naprosto nepřehledném terénu.

Orientace mapy podle busoly. Otáčíme stupnicí tak dlouho, až písmeno S (N) (což je zároveň nultý stupeň) se ocitne u ukazatele. Pak položíme busolu její záměrnou hranou na pravý okraj mapy. Potom otáčíme celou mapou (a samozřejmě i busolou na ní) tak, že magnetka se ocitne svou šipkou přesně u ukazatele.

Odhad vzdálenosti a měření v přírodě

Odhad vzdálenosti není zcela přesný, závisí na zkušenosti, kvalitě zraku, ale pro orientaci stačí.

Vrcholky kopců,obrysy domů 5000 metrů
Silnice, domy 4000 metrů
Postavy ve volném terénu,osamělé stromy 2000 metrů
Telegrafní tyče,kmeny stromů 1000 metrů
Zřetelné lidské postavy,okna a dveře domů, poznáme zda postava jde k nám či od nás 500 metrů
Větší části oděvů, větve 400 metrů
Ovál obličeje, nesené předměty (hůl apod.) 300 metrů
Listí na stromech, tašky na střechách, obrysy paží a nohou 200 metrů
Podrobnosti obličeje, kameny na cestě 100 metrů

Když jsou vidět:

Míry: Nejčastěji budeme měřit v krocích. Délku jednoho kroku si vypočítáme tzv. průměrnou desítkovou metodou - uděláme 10 kroků, změříme tuto vzdálenost, vydělíme deseti a dostaneme délku jednoho kroku. Tento postup je možno aplikovat i na více kroků a tím získat přesnější údaj. Je také dobré zjistit a pamatovat si: šířku rozpažených paží, vzdálenost mezi ukazovákem a prostředníkem, délku ukazováčku a délku své stopy. Jako pomůcka nám může sloužit provázek dlouhý alespoň 4 m, rozdělený uzlíky po půl metrech a první půlmetr rozdělený na decimetry.

Měření pomocí tužky: Vezmeme ji do prstů, dáme do vzdálenosti 60 cm od očí a držíme ve svislé poloze. Její hrot zaměříme jedním okem na cíl, jehož vzdálenost chceme změřit, pak oko zavřeme a otevřeme druhé, aniž bychom tužkou pohnuli. Tužka jako by se přemístila, náš pohled směřuje nyní na jiný cíl. Odhadněme vzdálenost mezi oběma body (tedy šířku), například podle výšky postavy, tento odhad násobíme deseti a máme vzdálenost od nás k cíli. Místo tužky stačí zápalka nebo stéblo slámy.



Copyright © PS Jitřenka, Všechny práva vyhrazena.
Publikováno: 06-čen-2007
(4279 čtenářů)


[ Zpět ]
Tisk stránky

Vytistknout stránku
Fotogalerie

Sponzoři PS Jitřenka
Uživatel
 
Zaregistrovat
Zapomenuté heslo

Ochranný kód: Bezpečnostní kód
Ochranný kód:
 
Členové:
Nové dnes: 0
Nové včera: 0
Čekajíci uživatel(é): 0
Spolu členů: 76
Nejnovější : LarryTinty

Nejvíc Online:
Host(ů): 1,210
Člen(ů): 1
Spolu: 1,211

Online statistiky:
Host(ů): 217
Člen(ů): 0
Spolu: 217
Videogalerie

Nejprohlíženější video Hod
Hod míčkem

Poslední video Hod
Hod míčkem

Nejlépe hodnocené video Domorodci
Domorodci


© 2009 všechna práva vyhrazena PS Jitřenka
rss-091.xml, rss-092.xml, rss-20.xml, a atom.xml